|
| Rubrika: Motocykly |
Vydáno dne 28. 04. 2006 (23850 přečtení) |
Test: Yuki 250 Darker - Příjemné překvapení
 Kolem motocyklů čínské produkce jsem se toho už dočetl hodně. Číst a zažít je však podstatný rozdíl, čili když se naší redakci naskytla možnost otestovat jednu z vlajkových lodí současné produkce Yuki, ujal jsem se toho osobně. Tím spíš, že šlo o mou oblíbenou kategorii – chopper. Jak Číňan jezdí? Neupadlo z toho něco? Co na stroj říkali náhodní pozorovatelé? Dočtete se v dnešním podrobném testu...
Až vyrostu, budu chopper!
Co si budem povídat, pokud jde o konstrukci a design, je Darker čínská variace na Yamahu Virago. Ta vypadala vždycky pěkně – štíhlá nízká stavba s delší vidlicí a vyššími řídítky disponuje typickými znaky chopperu. Na dvěapůli je motorka relativně velká, hlavně véčkový motor o objemu 250 ccm vzbuzuje dojem aspoň pětistovky. Jak motorka vypadá nemá cenu popisovat, nechme mluvit fotky. Jen pár zajímavých detailů – skutečná trubka výfuku zadního válce vede do tlumiče jinudy, než se nám falešná chromovaná trubka ala H-D snaží vsugerovat. Pod pravým chromovaným krytem nad motorem se skrývá vzduchový filtr, na druhé straně je patrně pouze pro symetričnost.
Ovládací prvky na řídítkách jsou standardní, vše fungovalo bez problému. Informace pro bikera se omezují na aktuální rychlost, celkové a denní kilometry, neutrál a dálková světla – vše v jednom budíku. Na choppera je to ideální stav.
Zajímá vás jak je to s kvalitou zpracování? Uvedu tedy nezaobaleně úplný výčet zjištěných nedostatků na testovacím exempláři: Řadící páčka měla na své ose zbytečně velkou vůli, spravilo by to decentní měděné futro či podložka. V některých hlavičkách imbusů byla ve vnitřním šestihranu znát koroze, při utahování se evidentně narušilo jejich pochromování. Barvy oxidu železa byly též na skutečné, nechromované trubce výfuku zadního válce vedoucí pod motorkou.
RZ byla namontována nakřivo, což zbytečně kazilo dojem, vzhledem k tomu, že oprava je záležitostí dvou minut. Na některých svárech je vidět, že je nevařil robot, přirovnal bych to k Jawácké kvalitě. A co ty toho vydržely. Toť vše negativní, co k téhle motorce mám. Osobně jsem čekal horší výsledek, co vy?
Obviněn z vraždy projíždí krajinou...
...Tahle věta ze seriálu Odpadlík mi utkvěla v hlavě. Usedám za řídítka, vpředu kopu za jedna a vyrážím do západu slunce. Jo, není to úplně takové, jako v televizi, ale pro mladého bikera to bude mít jistě styl.
Tak pěkně po pořádku. Široké sedlo jezdce je krásně pohodlné, méně tak už spíše nouzové sedlo spolujezdce. I když nějaká ta středoškolačka by na něm asi vydržela. Předkopnuté stupačky by mohly být oproti brzdě a řazení trochu víc vystrčené z motorky. Moje třináctka bota se takhle musela spokojit pouze s jejich kraji, pokud jsem zrovna nechtěl brzdit či řadit. Řídítka, ač opticky zbytečně úzká a k sobě ohnutá, lze spokojeně třímat stovky kilometrů. Celkově vzato – i já, téměř dvoumetrový člověk, jsem se na motorce usadil pohodlně.
Zvlášť pochválit musím motor. Na první pohled je z kvalitně opracovaných odlitků a nikde ani nekápne. Chytá okamžitě a to i za studena na třetinu sytiče. Jen je nutno dlouho ohřívat, než je schopen kloudné práce. Papírově má 10,7 kW při 7500 otáčkách, krouťák Yuki neuvádí. Moje zkušenost je taková, že v kombinaci s pětistupňovou převodovkou jede moc pěkně, i když v jaksi "non-chopper" otáčkách. Nikde žádné zaváhání, plynulý nárůst síly, solidní brzdný účinek.
Otestovaná tachometrová maximálka je zhruba 110 km/h z mírného kopce, stovkou lze jet trvale a povolené devadesátikilometrové rychlosti dosáhnete běžně všude (...jasně že ne v 12% stoupání).
Jelikož chopper je motorka od podstaty vyhlídková, většinou jsem jezdil ideální osmdesátkou, kdy si motor spokojeně přede a produkuje minimum vibrací. Řídítka jsou odpružena uložením v gumě, čili s nimi problém není, stupačky jsou též na gumových pouzdrech a míru jejich vibrací bych véčku klidně odpustil. K tomuhle stylu nějaké patří.
V maximálních otáčkách už je to s vibracemi horší, ale ani tak se z motorky nic neuklepalo a nic nerachotilo. Ještě je třeba zmínit, že řazení jde i přes uvedenou vůli na páčce přesně a lehce, problémem je pro necvičenou nožku pouze neutrál. Ten lze zařadit snad jen z jedničky, a to lehkým ťuknutím patou (na fotce si všimněte kolébkového řazení). K řazení patří spojka, v tomto případě jdoucí zlehka a bez výhrad. Za celou tu produkci si motor pochopitelně něco řekne. Při mých často neúsporných jízdách požadoval průměrně rozumných 3,5 litru na sto kilometrů.
Nicméně motor není to, co vás drží na silnici, jak praví slogan výrobce pneumatik. Není to sice slogan Číňana, který obul Yuki, ale i tak mám vyzkoušeno, že dřív škrtá o asfalt nějaký ten kov, než by pneu mělo šanci vzbudit v jezdci nedůvěru. Zadní široké obutí navíc působí velmi dospěle a přední je k němu v optimálním poměru.
Tlumiče, ač vzadu nastaveny na maximální tvrdost, jsou měkké a pro jízdu ve dvou by si určitě zasloužili možnost ještě přitvrdit. Při sólo jízdě jsou připraveny slušně řešit vymetení nějakého toho jarního překvápka na silnici. Ale lepší je přece jen před dírou přibrzdit. Je-li potřeba brzdit akčně, po stisknutí páčky dvěma prsty vše obstará přední kotouč s dvoupístkovým třmenem. Jen vás nesmí překvapit ponor a citelné kroucení vidlic. Při jejich úhlu a kotouči na jedné straně je to pochopitelné. Při vyhlídkové jízdě postačí před zatáčkou brzdný efekt zavřené karburace, případně doplněn vlažnější zadní bubnovou brzdou.
Poslední věc k jízdě na tomto malém velkostroji – zvuková signalizace při zapnutých blikačích. Posouzení tohoto vynálezu nechávám na každém z vás. Objektivní pravda je, že je to hlasitý pískavý zvuk. Věrný spolubiker Marlboro, neznalý věci, při společné vyjížďce marně na každé křižovatce ve svých zrcátkách hledal pracující bagr nebo couvající náklaďák. Někdy si člověk připadá trapně, ale znám lidi, kteří by díky tomu konečně přestali blikat půl hodiny v kuse. A jestli to nechcete, stačí přece štípnout jediný drátek...
"Je to pěkný..."
Všichni kolemjdoucí, kteří se ke stroji vyjádřili, v něm našli zalíbení. V černo-stříbrné barevné kombinaci a s množstvím chromu motorka pěkně vypadá, dvouválcové véčko odvádí dobrou práci a těch pár detailů, kde se Číňanovi nezadařilo, si všimnete až při bližším zkoumání. Celkově mě motorka příjemně překvapila a středočeskou krajinu jsem na ní brázdil skutečně s úsměvem na rtech...
Na závěr ještě pár poznatků našeho redakčního šťourala, aneb:
Koronerova pitvička Yuki 250 Darker
Když jsem potkal Harleye v protisměru na rozmlácené silnici kdesi ve středozemi České republiky, myslel jsem si, že kočíruje minimálně Virago 535. Motorka z Čínské produkce je totiž velmi podobná této legendární Yamaze, troufám si konstatovat, že je to její věrná kopie.
Z dálky mě zaujaly její čisté tvary, diskutabilní „pípot“ pří zapnuté směrovce a hlavně dospělácký zvuk, který je slyšet i při jízdě na jiné motorce v závěsu za yukinou, a to jsem měl ještě kuklu a integrální přilbu. Při zkoumání detailů a krátké testovací jízdě mě však pár věcí rozladilo.
Vadí mi hlavně nutnost držet sytič při startu studeného motoru. Nevím zda je to vada nebo záměr výrobce, ale páčku sytiče nejde zaaretovat, a vám tak nezbude nic jiného než ji několik minut držet a hrát si s volnoběžnými otáčkami (posléze vyřešeno dotažením šroubku, pozn. H.) Samotná jízda je pak celkem bez problémů, při odbočování stále kýčovitě pípáte jak couvající náklaďák, ale aspoň si chodci dávají pozor a jezdec nezapomene po skončení mánevru vypnout směrovku.
Výkon motoru tak nějak odpovídá mým očekáváním, ačkoliv jeho průběh není čoprovitý a maxima dosahuje ve vyšších otáčkách, které sebou nesou nepříjemné vibrace do nohou a zadnice, na okreskách a ve městě dostačuje. Když člověk pojede sám, síla dvouválce je naprosto dostatečná a do toho kila se jede velmi příjemně, podvozek velmi dobře stíhá zatáčkovité úseky a rozbité silnice.
Sériové pneumatiky se mi rovněž nepodařilo uvést do rozpaků. Bohužel, veškeré kvality podvozku berou za své při jízdě ve dvou. Přestože mi Zákon na ochranu osobních údajů nedovoluje zveřejnit Harleyovu hmotonost, zkuste si ji odhadnout sami a připočtěte mých 75 kg. Výsledek bude jistě do dvou metráků (=157 kg :-), opět pozn. H), se kterými má Darker opravdu co dělat. Ale na druhou stranu... je normální aby na jedné motorce jezdili dva chlapi? S baťužkem na tandemu bude ovladatelnost jistě lepší.
Ještě jedna připomínka k brzdám. Přední kotoučovka zvládá svoji práci s přehledem a mírným ponořením předku, ale zadní buben byl na testovacím stroji velmi mdlý. Snad je to jen otázka seřízení...
Za zapůjčení děkujeme:
Yuki s.r.o
U Pyramidy 721
25243 Průhonice
www.yuki.cz
|
|
